Živočišné bílkoviny a tuky ( maso,drůbež, ryby, vejce, luštěniny)

Až si dítě zvykne na zeleninu začnete do ní přidávat maso, množství vařeného libového masa je zpočátku asi 20 g na dávku, v druhém půlroce (7-8 měsíc) asi 35 g. Začínáme bílým masem - kuře, krůta, telecí, jehněčí, králičí. Později doplníme mladé hovězí a libové vepřové maso. Ve věku 4. měsíce je opravdu velice brzo, hovězí maso bych začala zařazovat od 9. měsíce věku dítěte. Hovězí maso obsahuje spoutu živin, zejména železo, zinek, jod, mangan, selen, má vysoký obsah plnohodnotných bílkovin, dále obsahuje vitamíny skupiny B (především B2 a B12), dále vitamíny A.

Luštěniny mají vysoký obsah kvalitních bílkovin, velké množství vlákniny, dále obsahují sacharidy, které jsou trávené bakteriemi nacházejícími se v tlustém střevě, což způsobuje nadýmání. Špatnou stravitelnost luštěnin způsobují oligosacharidy, které neumí naše tělo dobře zpracovávat. Dostávají se v nezměněné podobě až do tlustého střeva, kde jsou zkvašeny naší mikroflórou, což vede k nadýmání. Luštěniny je vhodné namočit přes noc (kromě loupané červené čočky) do vody, čímž se oligosacharidy rozpustí a po namočení vodu vylít a s novou vodou je uvést do varu. Je vhodné přidat při vaření luštěnin bylinky, které pomáhají omezovat plynatost (tymián, fenykl, kmín, rozmarýn, saturajka). Dále mají velké množství vitamínů sk. B, vápník, fosfor, železo. Postrádají vitamíny sk. A,C, až na sóju jsou všechny chudé na tuky.
Po ukončení 1. roku života začínáme zařazovat luštěniny do jídelníčku (cca 3-4 lž. vařených luštěnin). Vhodná je např. čočka červená loupaná, chybějící slupka této čočky přispívá ke zlepšení stravitelnosti a snížení nadýmání,ářčáář má jemnou chuť. Podáváme-li luštěniny s vejcem či s libovým masem, zvýšíme tak množství plnohodnotných bílkovin. Luštěniny vaříme úplně doměkka. Na dotaz zda se zvýší nadýmání pokud přidáme vejce, maso , zelenina - tyto potraviny (zelenina, vejce) jsou sami o sobě nadýmavé. Pokud má dítě s nadýmáním problémy, tak kombinace vejce - luštěnina - zelenina omezte a zařaďte až v pozdějším věku.
Začínáme-li s luštěninami, nabídneme malým dětem zpočátku pokrm, který obsahuje jen menší množství luštěnin (např. zeleninová polévka s luštěninami, zeleninový příkrm s luštěninami) a až zjistíme, jak je snáší (alergie, trávení, nadýmání), začneme je postupně přidávat a rozšiřovat druhy luštěnin a druhy pokrmů.

Krevety a jiné mořské ryby a plody jsou zdrojem plnohodnotných bílkovin, jodu, nenasycených omega 3 mastných kyselin, proto se stále doporučují zařazovat je do jídelníčku. Ale nelze opomenout, že jsou i zdrojem alergií, proto bych s nimi ještě počkala až po 3 roce. V případě, že má dítě nebo někdo v rodině potravinové alergie, počkala bych až na 4-5 rok věku dítěte. Při podání tohoto nového jídla počkejte 3-5 dní zda se nějaká alergie neprojeví (např. kožní reakce).

Odmítání masa v dětském věku není správné, přesto pokud dítě nejí maso určitou dobu a má plnohodnotný jídelníček, není důvod k obavám. Maso, vedle vitaminu B12 obsahuje další důležité živiny, bílkoviny, vitaminy a stopové prvky, které jsou pro rostoucí organizmus nezbytné. Je samozřejmě možné řadu z nich doplnit různými multivitaminy, ale živočišné bílkoviny nelze nahradit rostlinnými. Bílkoviny potřebné pro stavbu svaloviny jsou obsaženy také ve vejcích, rybách, mléčných výrobcích a luštěninách. Maso zůstává ovšem nejlepším zdrojem železa. I malé množství masa v pokrmech zlepšuje vstřebávání železa obsaženého v zelenině či obilovinách.
Určitě se postoj vaší dcery za nějakou kratší, či delší dobu upraví a přijde masu na chuť. Není vhodné nahradit maso zařazováním uzenin (velké množství tuků, solí), proto párek a šunku do jídelníčku zařazujte jen ojediněle. Zkuste zařadit do stravy masové pomazánky, masové krémy. Určitě bych Vám doporučila snížit množství zkonzumovaných rohlíků a nahraďte ho vhodnějším chlebem. Poměr mezi váhou a výškou zkonzultujte s vaším dětským ošetřujícím lékařem. Podle BMI (indexu tělesné hmotnosti, poměru hmotnosti k výšce v závislosti na věku a pohlaví) je hmotnost Vaší dcery vyšší, než by měla být vzhledem k doporučovaným hodnotám.

Maso je nejlepším zdrojem plnohodnotných bílkovin, vitamínů, především sk. B, železa. Dáváme přednost čerstvému masu, ne příliš tučnému, především bílému (drůbeží, králičí, krůtí). Později ve vhodné zařadit maso červené (hovězí) pro dostatek železa. Pokud budou mít ve stravě Vaše děti dostatečné množství masa drůbežího, později doplněné o hovězí maso nemusíte již vepřové maso zařazovat (je tučné a může ovlivnit hladinu cholesterolu v krvi ). Dostatečné množství masa je cca 20 g nyní, od 8 měsíce cca 35 g masa na porci. Masovozeleninové příkrmy střídejte se zeleninovými příkrmy obohacené o žloutky. Vepřové maso zařaďte do jídelníčku později a pouze jeho libové části.

Hodnota Fe (železa) – maso hovězí 3,06 mg, maso telecí – 1,99 mg, vepřové maso – 1,51 mg

Zdroj Fe – Výživové poradenství u dětí do dvou let, E. Kudlová, A. Mydlilová

V kojeneckém období od 8 do 12 měsíců lze do stravy pomalu začít přidávat některé zelené bylinky, rozhodně ne koření. Do jídelníčku lze přidat petržel, pažitku, bazalku, dobromysl, saturejku, mátu, rozmarýn, meduňku, ale i např. libeček, kerblík, pórek. Rozhodně nezařazujte žádná dráždivá, pálivá koření a různé dochucovací přísady. Pokrmy nadále nesolte, sůl zatěžuje ledviny a celý organismus. Se solením lze začít velice pozvolna až po prvním roce. Přesto tyto zelené bylinky zařazujte do pokrmů pomalu a opatrně, s ohledem na alergickou reakci.

Také jsem našla sušenky pro kojence od šestého měsíce, myslím že je ještě příliš brzo na podávání. Základem těchto sušenek je pšeničná mouka, tudíž jsou s obsahem lepku. Děti mají přijímat potraviny s obsahem lepku až od 8. měsíce, proto bych s podáváním ještě počkala. Děti ve věku 6ti měsíců mají pomalu přecházet na první zeleninové příkrmy a později na masovozeleninové, musí si zvykat na jiné chutě – zeleniny, ovoce, masa, přírodních jogurtů a ne od začátku zavádění jiné stravy si ihned zvyknout na sladkou chuť sušenek. A myslím si, že i přesto, že se sušenky snadno rozpouští v ústech, mohou s nimi mít děti zvyklé na tekutou stravu problémy (mohou se dávit). Určitě počkejte s podáváním až po 8 měsíci, až budete mít bez problémů zařazeny příkrmy.

Dětem zmrzlina neuškodí, ale je dobré vybírat zmrzlinu, kde si předem zjistíte složení ohledně obsahu cukru, tuku, barviv atd. Pokud vyberete zmrzlinu bez umělých barviv a aromat můžete mít klidné svědomí. Upřednostnila bych tzv. vodové zmrzliny, smetanové zmrzliny obsahují zbytečně mnoho tuku a cukru. Z hygienického hlediska jsou zdravější nanuky z důvodu nulové konzumace choroboplodnými zárodky, zmrzliny v kornoutu od deklarovaných výrobců také mají minimální možnost kontaminace. Složení zmrzlin má každý výrobce jiné - jedná se o směs mléka, cukru či ovocné dřeně přivedená do tuhého nebo polotuhého stavu působením nízké teploty. Za výrobní surovinu mohou sloužit i různé mléčné výrobky jako jogurt, tvaroh, a podmáslí a ovocné výrobky, např. ovocná šťáva či marmeláda. Pokud se vejce v průmyslových zmrzlinách objevují, jedná se o vejce sušená, hygienicky kontrolované. Rizikové jsou tzv. zmrzliny domácí výroby, kde neznáte kvalitu použitých vajec. Před konzumací si raději přečtěte či zjistěte složení výrobku. Nezapomeňte, že zmrzlina je pouze příležitostná potravina, podávejte jí ve slavnostních, výjimečných příležitostech, rozhodně se nemá stát pravidelnou (denní) součástí jídelníčku.

Vhodnou alternativou sladkostí může být např. ovocný salát, sušené ovoce. Můžete použít i čokoládu, vybírejte pokud možno hořké čokolády s vyšším obsahem kakaa (min. 70%). V mléčné čokoládě je zbytečně mnoho tuků a cukrů. Pro slavnostní příležitosti lze použít např. ovocné dorty se želé, pudinkové poháry s ovocem. S rozvahou zařazujte do jídelníčku sladké nápoje (zbytečný příjem velkého množství cukru), můžete zařadit zdravější ovocné džusy, doma připravené, případně naředěné. Snažte se zařazovat sladkosti do jídelníčku s rozvahou, jedná se o zbytečné kalorie navíc. Sladkosti napomáhají zubnímu kazu. Nezapomeňte, že si děti stravovací návyky vytváří již v tomto věku a mohou mít později problémy s nadváhou, zvýšeným cholesterolem.

Je třeba zdůraznit, že müsli tyčka obsahuje přibližně 4 g vlákniny ve 100 g výrobku. Dítě ve věku 3 let by mělo za den zkonzumovat přibližně 7- 9 g vlákniny, toto množství je jeho trávicí ústrojí schopno strávit a zpracovat. Do množství 7-9 g se počítá vláknina zkonzumovaná při běžném stravování za celý den(ovoce, zelenina, pečivo, luštěniny apod). Proto bych doporučila müsli tyčku zařadit pouze občas, přidaná do jogurtu, případně s ovocem. Velké množství vlákniny neumí dětský organismus zpracovat, může docházet k zažívacím a střevním potížím (zácpa nebo naopak průjem, velké nadýmání). Množství vlákniny se se zvyšujícím věkem postupně zvyšuje (4-7leté dítě 9-12 g vlákniny na den, 7-10 leté dítě 12-15 g vlákniny za den). Vlákninu dopřejte své dceři spíše v podobě čerstvé zeleniny a ovoce.
Zdroj : www.vyzivadeti.cz

Želatinové bonbóny se vyrábí z kvalitní potravinářské želatiny vyrobené z vepřové kůže nebo mořské řasy agar agar. Želatina je bílkovina, která je velmi bohatá na kolagen, který je stavení hmotou pojivových tkání, vazů, šlach. Mořské řasy jsou zdrojem vlákniny, pomáhají zlepšovat trávení a obsahují stopové prvky(vápník, hořčík, železo, fluor, jód). Želatinové bonbony neobsahují tuk ani cholesterol. Nesmíme opomenout, že aromatické a barvené cukrovinky mohou dětem způsobit alergii, vyrážku kolem pusy apod. Při rozhodování zda dát za odměnu dítěti želatinové bonbony nebo třeba čokoládové tyčinky bych doporučila želatinové bonbony, dají dítěti daleko více prospěšných látek. Nezapomeňte však pečlivě číst složení výrobku. Sladkosti do dětského jídelníčku patří – ovšem jenom jako zpestření!!!

Doporučila bych používat rostlinné oleje, především olivový a řepkový olej. Olivový olej můžete použít v teplé i studené kuchyni (Italové na olivovém oleji běžně smaží i pečou). U nás se však nejčastěji používá ve studené kuchyni, převládá názor, že tepelná úprava poškozuje oleje lisované za studena - je to omyl. Teplotní hranice, kdy je extra panenský olivový olej schopný odolávat přepalování a vylučování zdraví škodlivých látek, je 210 °C. Pro zajímavost, slunečnicový a sójový olej se přepaluje při 180 °C, margarín při 150 °C, máslo při 110 °C. Na extra panenském olivovém oleji dlouho nebo opakovaně nesmažte, nepřekračujte danou teplotu (tzv. kouřový bod), olej nepřepalujte, tím zničíte důležité živiny a vzniknou v něm (i ostatních olejích) zdraví škodlivé látky. Důvod, proč se u nás nepoužívá extra panenský olivový olej na smažení nebo pečení, může být nejenom jeho vyšší cena, ale i pronikavé olivové aroma, které ovlivní chuť jídla. Řepkový olej můžeme je výborný do studené kuchyně, do salátů, na dochucení či omaštění. Pokud na něm chcete smažit, měli byste si vybrat řepkový olej, který je technologicky změněn a je určen pro tepelnou úpravu nebo studenou kuchyni, což je na etiketě výrobků uvedeno. Na dlouhodobější smažení můžete použít Ceres soft, který je tepelně dostatečně stabilní. Rostlinné oleje obsahují vitamín E a minerály jako vápník, draslík, železo, fosfor. Za studena lisovaný olivový olej obsahuje přibližně 80% nenasycených mastných kyselin.V kvalitním olivovém oleji najdeme také lecitin (podporuje činnost centrálního nervového systému) a vitamíny (E, A).Pomáhají zajistit správné využití vitaminů rozpustných v tucích. Druhy rostlinných olejů je vhodné při přípravě pokrmů střídat.

Doporučila bych upřednostnit domácí zavařeninu, u které máte jistotu kvality použitých surovin, záruku nepřidaných barviv, konzervantů a jiných chemických přídavků. Pokud si sama či vaši příbuzní nevaříte zavařeninu doma a nakupujete ji v obchodě, vybírejte v obchodech se zdravou výživou, případně v bio kvalitě, pečlivě si pročtěte etiketu, kde je uvedeno složení (zkontrolujte přidaná barviva např. E128, E151, E153, konzervanty např. kyselina benzoonová E 210). Přidané chemické látky mohou způsobit alergické reakce, případně mohou ovlivnit dětskou hyperaktivitu.
(Zdroj - Vím, co jím? aneb průvodce "Éčky" v potravinách, Dr. Tereza Vrbová)

Máslo nebo rostlinný tuk? To je jedna z věcí, na které není u odborníků jednotný názor. Při výběru tuku je třeba vzít v úvahu i rodinnou anamnézu (zvýšený cholesterol v krvi). Samozřejmě, že vrstva másla nebo margarínu by měla být co nejmenší. Pro zdravou výživu dětí není dobré, když tuky v potravě chybí nebo jsou výrazně omezeny, děti je potřebují jako zdroj energie, ale také pro zdravý růst a vývoj. V tucích se rozpouští některé vitamíny (A,D,E,K). Je třeba se zaměřit i na množství cholesterolu v tucích – máslo má cca 82 g tuku a téměř 250 mg cholesterolu ve 100 g, rostlinný tuk má tuku téměř 100 % a cholesterol žádný. Rostlinné tuky jsou naopak dobrým zdrojem tzv. nenasycených mastných kyselin, které podporují snižování cholesterolu. Při výběru tuků bych doporučila zvolit zlatou střední cestu a máslo a rostlinné tuky a oleje střídat.

Rozhodně nedoporučuji v kojeneckém věku používat sůl! Sůl nepoužívejte až do konce 1. roku. Sůl velmi zatěžuje ledviny a celý organismus (zvýšená hypertenze). Soli se v přirozené podobě v potravinách nevyhneme a toto přirozené množství bohatě postačí k pokrytí denní potřeby, doporučená denní dávka pro 7–12 měsíců je 12mmol/kg/den (1/8-1/4 čajové lž/den). Nadměrný příjem soli může děti ohrozit nebezpečnou dehydratací, protože neumí vyloučit sodík jako dospělí. Dospělým mohou pokrmy připadat mdlé, neslané, bez chuti, ale děti ještě nemají dostatečně vyvinuté chutě, proto jim chuť neslaného pokrmu přijde normální. Do jídelníčku Vašeho syna lze přidat zelené bylinky – petržel, pažitku, bazalku, dobromysl, saturejku, mátu, rozmarýn, meduňku, ale i např. libeček, kerblík, pórek. Přesto tyto zelené bylinky zařazujte do pokrmů pomalu a opatrně, s ohledem na alergickou reakci. Ani po roce, kdy už budete moci začít používat sůl, jí nepoužívejte mnoho, čím méně tím lépe.

Zdroj informací – Výživa v dětském věku, J. Nevoral