Zelenina a ovoce
Jak připravit chutnou zeleninu?
Jak bych měla upravovat zeleninu pro dvouletou dceru, aby mi začala jíst konečně něco jiného než oloupaná rajčata? Když jí nabídnu jakoukoli jinou zeleninu – například s brambory, masem, těstovinami či rýží, pečlivě ji oddělí a sní jen zbytek. Pokud jde o ovoce, sní občas kousíček banánu, v létě jahody a maliny, sem tam jablíčko. Obávám se, že když její tělo přijímá tak malé množství čerstvých vitamínů, odrazí se to na jejím celkovém zdravotním stavu. A ještě by mě zajímalo, jaký máte názor na syntetické multivitaminy u takhle malých dětí. Zobraz odpověďSkryj odpověď
Pokud dítě zeleninu a ovoce odmítá, zkuste zapojit celou rodinu, pokud dítě bude vidět, že si i např.tatínek pochutná na trošce zeleniny a ovoci, samo se přidá. Zahrajte si hru komu to více „chrupne“, zkuste použít kousky brokolice, mrkve, květáku, kedlubny. Můžete vyrobit společně obložené chleby čerstvou zeleninou nebo obrázky obličejů z ovoce či zeleniny na talíři. Pokud se nebude dařit, zkuste zeleninu propašovat do pokrmů v podobě zeleninových pomazánek, zeleninových salátů, kousky zeleniny se zálivkou. Ovoce můžete přidat do jogurtů, pudinků, ovocných desertů. Na trhu je spousta kuchařek, které Vám pomohou vymyslet nové recepty, pokrmy můžete připravit společně s dětmi a poté společně zkonzumovat. K Vašemu dotazu ohledně multivitamínů - samozřejmě, že synteticky vyrobené vitamíny a minerální látky nemohou nahradit přírodní zdroj vitamínů v čerstvém stavu. Lze je doporučit , pokud je snížený příjem ovoce a zeleniny (vytrvale dítě příjem odmítá), dále v podzimních a zimních měsících, pokud dlouhodoběji marodí, při nástupu do dětského kolektivu. Při podávání nezapomeňte dodržovat dávkování. S výběrem se poraďte s Vaším dětským ošetřujícím lékařem.
Aby zelenina nenadýmala
Dceři je rok a půl. K obědu jí dávám střídavě rýži a maso, brambory a maso, někdy vločkovou či krupičnou kaši s kakaem atd. Nesladké obědy a večeře pravidelně doplňuji zeleninovým salátem. Mám ale pocit, že Evičku zelenina hodně nadýmá (má bohužel s nadýmáním velké problémy odmalička). Čím můžu běžnou zeleninu – rajčata, okurku, salát…nahradit, aby malá neměla takové problémy, ale aby zároveň měla dostatek vhodných živin a vitamínů? Zobraz odpověďSkryj odpověď
Zelenina by měla zůstat pravidelnou součástí jídelníčku Vaší dcery. Pokud má problémy s nadýmáním doporučila bych většinu druhů zeleniny tepelně zpracovat vařením a dušením, aby byla dobře stravitelná a nenadýmala. Případně můžete vařit zeleninu v páře, kdy si zelenina zachová až o 50 % více vitamínů a minerálních látek, než při běžném vaření ve vodě. Samozřejmě pokud to bude možné zařaďte do stravy i čerstvou zeleninu, např. rajčata, ledový nebo hlávkový salát mnoho nadýmavé nejsou. Okurky mohou nadýmat, proto bych jejich množství omezila a papriky mohou být velmi tvrdé, těžce stravitelné, ty bych prozatím vynechala. Dceři můžete dát do ruky na „žužlání“ mrkev, jablko (pozor na vdechnutí kousku). Ostatní zeleninu bych zatím použila do vařených pokrmů (květák, brokolice, kedlubna, hrášek). Pokrmy vylepšete zelenými bylinkami (petrželka, pažitka, bazalka, dobromysl, saturejku, libeček, kerblík), pro zvýšení množství vitamínů, které se zničily varem, především vitamín C.
Vařit brambory ve slupce?
Příští měsíc mám začít dávat své dceři příkrmy. Pečlivě se na změny připravuji. Poraďte mi, mám vařit brambory ve slupce (samozřejmě pečlivě omyté) nebo oloupané? Jde mi o to, abych zachovala co nejvíc zdraví prospěšných látek, které se prý nacházejí právě v místě těsně pod slupkou, ale abych zároveň vyloučila chemii, kterou jsou dnes všechny plodiny „ošetřované“. Zobraz odpověďSkryj odpověď
Pod slupkou je nachází mnoho zdraví prospěšných látek, ale také se pod slupkou nachází jedovatý alkaloid solanin, který odolává vysokým teplotám a nerozkládá se při vaření, pečení a mikrovlnném ohřevu. Nachází se pouze na povrchových částech, dovnitř bramboru neproniká. Může způsobovat trávicí a další potíže (bolest hlavy). Koncentrace solaninu v pokrmech se výrazně sníží, jsou–li brambory zbaveny nejen slupky, ale i 2 až 3 mm povrchu hlízy pod slupkou, kde je koncentrace alkaloidů nejvyšší. Z tohoto důvodu bych doporučila brambory pro přípravu příkrmů brambory oloupat, živiny se vyvaří do vody, kterou použijete při mixování pokrmu.
Zelenina vařená v páře
Můžu jako první příkrm pro šestiměsíční dceru podávat zeleninu vařenou v páře? Slyšela jsem, že takto připravená zelenina si zachovává mnohem větší procento vitamínů než když ji vaříme ve vodě. Zobraz odpověďSkryj odpověď
Zelenina připravená v páře si určitě zachová více živin, má lepší vzhled než vařená ve vodě. Ale nezapomeňte, že při přípravě zeleninového příkrmu použijete i vodu (zeleninový vývar), v které se zelenina vařila. První příkrm má být řídký a hladký, pro lepší polykání. Je proto dobré vařit zeleninu ve větších kusech nebo vcelku, v co nejmenším množství vody a vkládat ji do již vařící se vody. Hrnec, ve kterém se zelenina vaří, by měl zůstat přikrytý. Zeleninu vařenou v páře podávejte dceři až nebude mít potíže s polykáním a kousáním.
Karotka každý den?
Skoro ve všech kupovaných příkrmech je karotka – zajímalo by mě, zda její každodenní podávání nemůže uškodit devítiměsíčnímu dítku? Zobraz odpověďSkryj odpověď
Mrkev je především důležitým zdrojem provitaminu A, karotenu, obsahuje ho ve 100 g až 10 mg. Má také velké množství selenu, což je stopový prvek velmi důležitý pro náš imunitní systém. Kvůli tuhým buněčných stěnám v syrové mrkvi dokáže tělo přeměnit na vitamin A jen čtvrtinu betakarotenu, proto je nejvýhodnější ji tepelně upravovat. V kupovaných příkrmech je přibližně 30 g mrkve a dítě ve věku 4-12 měsíců má denní potřebu 0,6 mg vitamínu A což bohatě pokryje doporučenou denní dávku. Nezapomeňte, že dítě přijme vitamín A i v další stravě (mléko, mléčné výrobky), proto bych doporučila příkrmy střídat a zařazovat příkrmy s mrkví od den. Na trhu jsou i příkrmy, které mrkev neobsahují, doporučuji sledovat etiketu a složení výrobku. Při vysokém příjmu beta karotenu se může objevit tzv. oranžová kůže, proto není vhodné překračovat příliš doporučené dávky. Při přípravě jídla se vitamín A ničí vařením – teplotou nad 100 °C. Na rozdíl třeba od vitamínu C, se vitamín A z těla nevylučuje, proto při nadměrném užívání vitamínu A hrozí předávkování, ale nemusíme se jej bát při běžné konzumaci ovoce a zeleniny.
Zeleninové saláty
Jsem matkou 2,5 letého syna, který teď naprosto odmítá zeleninu. Začala jsem proto dělat častěji zeleninové saláty jako závěr oběda a docela to funguje. Zajímalo by mě ale, co byste mi doporučila jako zálivku místo klasického octa a bílého cukru. Zobraz odpověďSkryj odpověď
Můžete zkusit připravit jogurtové zálivky, do kterých přidejte zelené bylinky (kopr, bazalka, máta, petrželka). Do zálivky přidejte pár kapek rostlinného oleje, nejlépe panenského olivového, olej napomáhá vstřebávání vitamínů obsažených v zelenině (A,D,E,K). V případě, že Vám a Vašemu synovi budou chutnat i pikantnější zálivky můžete zkusit připravit např. jogurtovou zálivku s česnekem, medovou zálivku, rajčatový dresing. K přípravě salátových zálivek bych doporučila bílé živé jogurty, případně zakysanou smetanu, nedoporučuji přípravu z majonéz (zbytečně velké množství tuku, riziko salmonelózy).
Odkdy houby?
V jakém věku mohu dítěti nabídnout jídla z lesních hub (smaženici, houbovou polévku nebo omáčku apod.)? Liší se v něčem lesní houby od uměle pěstovaných žampionů? Zobraz odpověďSkryj odpověď
Dětem do 3 let nedávejte houby vůbec!!! Já bych doporučila začít s houbami až v předškolním roce (kolem 5 roku). Nejprve zařaďte uměle pěstěné žampiony, vždy dobře tepelně upravené, dále můžete zařadit hlívu ústřičnou (obsahuje vitamín C, B, snižuje hladinu cholesterolu, má protirakovinné účinky). Houby obsahují až 90% vody, bílkoviny v houbách jsou hůře stravitelné, vitamíny a minerální látky v minimálním množství. Nelze opomenout, že houby na sebe vážou škodlivé látky z okolí (olovo, rtuť, kadmium), jsou těžce stravitelné (neměly by se konzumovat večer), dále jsou potencionálním alergenem, mohou se podílet na kombinovanou alergii s dalšími alergeny v potravě. Na závěr připomenu, že některé jsou jedovaté a např. hřibovité houby v syrovém stavu či nedostatečně tepelně upravené mohou způsobit potíže (zvracení).
Odmítá pouze ovoce
Moje patnáctiměsíční dcera odmítá veškeré ovoce, které jí nabídnu. Zkouším jí třeba i smíchat jahody s cukrem, jogurtem a smetanou, ale i to mi vyplivuje. Dokonce i sladký šťavnatý meloun či broskev odmítá. Občas vezme na milost vařenou zeleninu – brambory s mrkví, zapečenou brokolici se sýrem…no a to je asi všechno. Jinak jí skoro vše. Myslíte, že jí může nedostatek ovoce hodně ublížit? Mohu ho nahradit uměle? Myslím nějakými vitamíny… Zobraz odpověďSkryj odpověď
Součástí jídelníčku 15timěsíčního batolete by ovoce a zelenina měla být každý den (5 porcí denně). Pokud dítě ovoce i zeleninu stále odmítá, zkuste zapojit dítě při přípravě zeleninových salátů, obložených talířků s ovocem a zeleninou. Kousky si dítě může s Vaší pomocí napichovat párátky a můžete si všichni zasoutěžit, kdo sní nejvíce čerstvého ovoce. Zkuste pití čerstvých ovocných koktejlů brčky, různě sklenice přizdobit (ovocem, koktejlové dekorace). Ovoce a zeleninu nabízejte ke každému jídlu. Na Váš dotaz zda může nedostatek ublížit – je třeba si uvědomit, že ovoce a zelenina jsou zdrojem různých vitaminů (posilují imunitu) a minerálních látek, vody, sacharidů, vlákniny (zlepšuje trávení). Uměle vyrobené vitaminy nemohou nahradit přírodní zdroje z ovoce a zeleniny. Syntetické multivitaminy lze doporučit, pokud dítě vytrvale odmítá ovoce a zeleninu, v podzimních a zimních měsících, ve chřipkovém období. Podávání těchto potravinových doplňků vždy konzultujte se svým dětským ošetřujícím lékařem a dodržujte dávkování.
Jeřabiny ?
U nás na vsi roste hodně jeřabin. Může je dostat 20měsíční dítě ve formě zavařeniny? Co všechno je možné z nich pro dítě připravit? Jsou zdravé? Zobraz odpověďSkryj odpověď
Jeřabiny (Jeřáb černý, aronie) jsou opomíjené lesní plody, které známe jen jako ptačí potravu nebo si je děti rády navlékají na nit jako korálky. Plody mají vysoký obsah vitamínu C (ve 100g čerstvých plodech je až 550 mg), dále obsahují železo, vápník jód, mají močopudné účinky, pomáhají vylučovat písek a drobné kamínky z ledvin, sirup a šťáva z jeřabin pomáhá při dýchacích potížích. Jeřabiny se však nesmí konzumovat v syrovém a ve velkém množství, kyselina parasorbinová obsažená v plodech může dráždit sliznici střev a žaludku, může vyvolat až zvracení nebo průjem. Sušením a varem se tato kyselina částečně rozkládá. Z plodů můžete připravovat jeřabinové želé, jeřabinový kompot, šťávy, jeřabinovou zavařeninu s jablky, sušené nebo kandované jeřabiny. Jeřabiny jsou chutné, i pokud je přidáte do jablečného či hruškového kompotu. Dospělí mohou zkusit jeřabinové víno, likér nebo pálenku. Z usušených plodů můžete v zimních měsících vařit čaj. Nezapomeňte při přípravě vybírat pouze zdravé plody, bez plísní a hniloby. V případě, že Vaše dítě nemá alergické projevy na potraviny, můžete začít jeřabiny zařazovat do jídelníčku, samozřejmě musíte počkat, zda se nějaká reakce neprojeví (3–5 dní).
Zdroj vit. C – Vitamíny z domova a zdaleka, D. Lánská